Penzijní připojištění

Penzijní připojištění (neplést s důchodovým pojištěním) je jeden z možných způsobů ukládání peněz primárně určený k akumulaci a zhodnocování prostředků na penzi. Penzijní připojištění je upraveno zákonem č. 42/1994 Sb., v platném znění. Zakládá se na pravidelných měsíčních příspěvcích, které lze na účet penzijního fondu poukazovat i za delší časová období (čtvrtletí, pololetí, rok, jednorázově). K příspěvkům klient dostává státní příspěvky, podíly na zisku fondu a může také využít daňových zvýhodnění. Na penzijní připojištění může přispívat také zaměstnavatel. Penzijní připojištění si může zřídit kterákoli osoba starší 18 let, která je občanem ČR či jiné země EU s trvalým pobytem v Česku nebo účastnící se veřejného zdravotního nebo důchodového pojištění v rámci České republiky. V průběhu penzijního připojištění lze měnit výši měsíčního příspěvku, lze převést naspořené peníze včetně státních příspěvků pod jiný penzijní fond, je možné přerušit nebo odložit placení příspěvků, jejíchž minimální měsíční výše činí v některých případech 100 Kč. V případě zániku penzijního fondu přechází ze zákona klientovo penzijní připojištění k jiné finanční instituci a to se všemi prostředky, které již na penzijním připojištění měl.

Penzijní připojištění je speciálně upravované legislativou a má hned několik specifik.

Garance

Pohled na garanci jako specifikum penzijního připojištění ukazuje řadu zjevných výhod, avšak bližší pohled odhaluje i některé nevýhody, které s sebou garance přináší. Spoření v rámci penzijního připojištění nemůže být za normálních okolností nikdy prodělečné. Penzijní fond používá investice s minimálním rizikem a stabilními výnosy: převážně státní cenné papíry, dluhopisy, částečně akcie a dále termínované vklady. Problém může nastat případě že se stát přestane vyplácet závazky, vyhlásí bankrot nebo se zhroutí peněžní systém. To není možné v horizontu desítek let vyloučit. Kolísání ekonomiky, převážně v období krize, tedy hospodaření penzijních fondů moc neovlivní. Pokud by, ale přeci jenom zaznamenalo investiční portfolio daného fondu za daný rok ztrátu. Odpovědnost by se přenesla na akcionáře a klientům by se nepřipsalo záporné, nýbrž 0% zhodnocení. Pravidla investování podléhají státnímu dozoru, který vykonává ČNB.

Penzijní fondy jsou ze zákona povinny připsat klientům 85 – 95% ze zisku dosaženého za minulý rok (5% se povinně odvádí do rezervního fondu a o 10% rozhodne valná hromada). Pro další zvýšení bezpečnosti úspor jsou penzijní fondy kontrolovány ministerstvem financí, Komisí pro cenné papíry a depozitářem. Průměrné zhodnocení penzijních fondů činí 2-4%.

Státní příspěvky

Stát na Penzijní připojištění přispívá až 150 Kč měsíčně a to následujícím způsobem:

Příspěvek účastníka ()

Státní příspěvek

100 – 199

50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč

200 – 299

90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč

300 – 399

120 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč

400 – 499

140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč

500 a více

150 Kč


Příspěvky zaměstnavatele

Klient má možnost využít příspěvků zaměstnavatele, který za tyto příspěvky pro svého zaměstnance nemusí platit odvody na sociální a zdravotní pojištění a zároveň si je může odečíst z daní. Je to velmi levná forma ohodnocení a připoutání svého zaměstnance. Ne každý zaměstnavatel však tuto možnost zaměstnancům poskytuje.
 
Daňové úlevy

Klient si může ročně od daňového základu odečíst až 12 000,-Kč. Výše odpočtu závisí na tom, jakou částku do penzijního připojištění ročně vloží. Od tohoto ročního pojistného se odečte 6 000,-Kč a výsledná částka, maximálně však 12 000,-Kč může být odpočítána od daňového základu.
 
Čerpání finančních prostředků z penzijního připojištění:

  • Starobní penze - primární produkt penzijního připojištění. Nárok na výplatu starobní penze vzniká po dosažení 60 let let věku klienta a po minimálně 60 měsících placení penzijního připojištění. Ve vyplácené penzi jsou zahrnuty všechny vložené prostředky (státní příspěvky, příspěvky zaměstnavatele,...) Může být vyplacena jednorázově nebo ve formě měsíční renty.
  • Výsluhová penze - nárok na výplatu výsluhové penze vzniká po 15 letech placení penzijního připojištění. Je vyplácena až do výše 50% naspořené částky. Zjednodušeně můžeme popsat spoření na penzijním připojištění jako dva souběžné proudy, kdy se nám celá vložená částka půlí a jedna polovina se ukládá na starobní penzi a druhá polovina na výsluhovou penzi. Starobní penzi můžeme vybrat až po dovršení 60 let, zatímco výsluhovou kdykoliv po zmíněných 15 letech spoření. Pokuď si výsluhovou penzi po 15 letech nevybereme, nic se neděje. Můžeme si ji nechat společně se starobní jako finanční prostředek na důchod.
  • Invalidní penze - je vyplácena doživotně. Nárok na čerpání je dán zaplacením 60 měsíčních splátek po prokázání přiznání plného invalidního důchodu. Nejedná se o vysoký příspěvek a je vyplácen až 12 měsíců po požádání.
  • Pozůstalostní penze - je vyplácena na dobu neurčitou (12 - 120 měsíců), oprávněným osobám v případě smrti pojištěného. Nárok na její čerpání vzniká po zaplacení 36 měsíčních splátek.
  • Odbytné - je výplata naspořených peněz před nárokem na starobní penzi. Vyplácí se bez státních příspěvků, v případě, že penzijní připojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou. Nárok na odbytné vzniká zaplacením minimálně 12 měsíčních splátek. Může být pokutováno částkou až 800,- Kč, stržením z aktuální hodnoty účtu.



Máte zájem o penzijní připojištění? Kontaktujte nás.