Stavební spoření

Stavební spoření vzniklo za účelem umožnit širokému spektru obyvatel formou výhodných podmínek spoření řešit a realizovat vlastní bytovou otázku. Stavební spoření vytváří za spoluúčasti státu podmínky pro tvorbu vlastního kapitálu, které neumožňuje žádná jiná forma spoření, a společně s výhodným úvěrem prostředky pro financování bydlení. Hlavní myšlenkou stavebního spoření je možnost získat levný úvěr na bydlení. Účastníkem stavebního spoření může být fyzická nebo právnická osoba, která uzavřela písemnou smlouvu o stavebním spoření (za nezletilé uzavírá smlouvu zákonný zástupce).

Státní podpora: Od 1.1.2011 vešla v platnost novela zákona o stavebním spoření a o daních z příjmu. Od tohoto data stát podporuje tuto formu spoření státní podporou ve výši 10 % z vložené částky, a to až do výše 2 000 Kč ročně (tedy při uložené částce 20 000 Kč ročně). Státní podpora za rok 2010, tedy připsaná v roce 2011, má ale jedno specifikum. Připsaná státní podpora bude zdaněna 50 %. Od roku 2011, tedy připsaná dotace v roce 2012, klient již dostane max. státní dotaci 2 000 Kč. Další změnou od 1.1.2011 je zdanění výnosu 15 %.

Jednotlivé platby je možné poukázat buď v měsíčním intervalu, nebo nepravidelně, či jednou za rok. Ke své naspořené částce klient obdržel ještě státní podporu ve výši 15 % z ročně uspořené částky, maximálně však 3 000 Kč. Optimální ročně uspořená částka je tedy 20 000 Kč. Navíc jsou vklady a statní podpory úročeny 1 – 2 % p. a., dle smlouvy o stavebním spoření. Nárok na státní podporu však vzniká pouze při dodržení vázací doby 6 let, tzn., že klient peníze nemůže vybrat dříve jak za 6 let. Toto platí pro smlouvy uzavřené po 1. 1. 2004 do 31. 12. 2010. U smluv uzavřených před tímto datem byla státní podpora ve výši 25 % z ročně uspořené částky, nejvíce však 4 500 Kč (optimální roční částka je 18 000 Kč) a vázací doba byla 5 let. Na státní podporu nemají nárok právnické osoby. Státní podpora se připisuje na rodné číslo, takže 1 osoba nemůže pobírat více státních podpor ze stavebního spoření, ale smluv může mít kolik chce. Výjimkou je situace, kdy účastník stavebního spoření, který pobírá na svoji smlouvu státní podporu, další spořící smlouvu se státní podporou zdědí.

Po uplynutí vázací doby si klient může peníze buď vybrat a použít je podle svého uvážení, nebo může spořit dál, dokud nedosáhne cílové částky. Ta se ale dá zvýšit a tím prodloužit možnost spoření se státní podporou. Další výhodou je, že po uplynutí vázací doby si klient může peníze vybrat kdykoliv. Z rozdílu staré a nové cílové částky však opět zaplatí poplatek pohybující se kolem 1 %.

Řádný úvěr ze stavebního spoření

Hlavní podstatou stavebního spoření je levný úvěr, úročený 3,0 – 6 %, na který má klient ze zákona nárok při splnění tří následujících podmínek. Dosažením určité výše hodnoticího čísla (dle podmínek konkrétní stavební spořitelny), které se odvíjí od toho, kolik a jak často klient spoří, splněním naspoření určitého procenta z cílové částky (kolem 40 %) a také spořením po určitou dobu (obyčejně minimálně kolem 2 let). Samozřejmě musí ale také splnit schopnost splácet úvěr, tedy tzv. bonitu a dostatečné zajištění (dle výše a typu úvěru někdy bez zajištění, zpravidla však ručiteli nebo se stavební spořitelně dává do zástavy nemovitost).

Meziúvěr (překlenovací úvěr)

 Soubor:Graf - stavební spoření.PNG

Stavební spoření a úvěr

Pokud však klient potřebuje prostředky na financování bydlení dříve, než splní tyto podmínky, i tato situace se dá řešit. Jde o tzv. meziúvěr, neboli překlenovací úvěr. Na jeho přidělení ale klient nemá nárok ze zákona, vše závisí na posouzení stavební spořitelny. Úroková sazba tohoto druhu úvěru je ale vyšší, než klasického úvěru ze stavebního spoření, klient splácí úroky z výše meziúvěru (ale nesplácí jistinu) a dále také dospořuje, aby splnil podmínku naspoření určitého procenta vlastních prostředků z cílové částky a byl mu přidělen úvěr ze stavebního spoření, čímž by začal splácet i jistinu (musí ale splnit i ostatní podmínky pro přidělení úvěru) a skladba splátky by se změnila: místo úroků z meziúvěru a dospořování bude hradit úrok z přiděleného úvěru a umořovat jistinu (zbývající dluh). Produkt bývá nastaven tak, aby se celkové finanční zatížení klienta před přidělením Cílové částky a po něm příliš nelišilo. Doba do přidělení tedy bývá při poskytnutí překlenovacího úvěru delší, než při samotném spoření. Klient může vyššími úložkami tuto dobu ovlivnit (zkrátit).

Úroky z úvěru ze stavebního spoření je možné si odečíst od základu daně a to až do výše 300 000 Kč na rodinu ročně.

Stavební spoření je považováno za jeden z nejbezpečnějších a nejvýhodnějších finančních produktů na českém trhu. Právo provozovat stavební spoření mají pouze specializované banky na základě zvláštního oprávnění a zároveň zákon omezuje obchodní aktivity stavebních spořitelen. Navíc klient již při podpisu smlouvy přesně ví, kolika procenty se mu budou prostředky úročit, jaké jsou podmínky pro státní podporu a jaká bude úroková sazba případného úvěru. Výnosnost smluv o stavebním spoření se při zpětném přepočtu pohybuje kolem 6 % ročně a to vše téměř bez jakéhokoliv rizika. Svojí výnosností se tak dá srovnávat s investicí na kapitálovém trhu, ovšem pouze při spoření optimálních částek.

Použití peněz ze stavebního spoření

Naspořené peníze lze po uplynutí vázací doby použít bez jakéhokoliv omezení, částku získanou jako úvěr pouze na účely stanovené zákonem jako koupi, výstavbu či opravy ubytovacích prostor či jejich pevně vestavěného vybavení (např. ústředního topení). Prostředky získané úvěrem smí klient využít na stanovené účely i ve prospěch osoby blízké (viz ustanovení zákona).

Pokud se klient rozhodne stavební spoření ukončit před uplynutím vázací doby a vybrat peníze, může tak učinit, ale ztrácí veškerou státní podporu a případně musí zaplatit i pokutu ve výši 0,5 % z cílové částky.

 

Mám zájem o stavební spoření